Stres je často považován za šumění v pozadí našich životů – je stále přítomný, ale snadno ho ignorujeme. Překonáváme uzávěrky, při psaní SMS zvládáme více úkolů, během hádek potlačujeme frustraci a únavu považujeme za čestný odznak. Pravdou však je, že vaše tělo k vám neustále promlouvá a stres je jedním z jeho nejhlasitějších jazyků.
Problém? Většinu z nás nikdo nenaučil, jak mu skutečně naslouchat.
Stres není jen psychický nebo emocionální. Má i fyzickou stopu – někdy nenápadnou, jindy křiklavou – která ovlivňuje vše od toho, jak dýcháme, až po to, jak spíme. Když se naučíte tyto signály dekódovat, změní to vaši pohodu i produktivitu. Jakmile zjistíte, co se vám vaše tělo snaží sdělit, můžete jednat dříve, než stres přeroste ve vyhoření, nemoc nebo chronickou nespokojenost.
Jaké jsou nejčastější způsoby, kterými vaše tělo signalizuje stres, a co můžete reálně udělat, abyste na ně reagovali?
1. Fyzické napětí a bolesti, které nemizí
Svalové napětí – zejména v oblasti krku, ramen, čelisti nebo dolní části zad – je klasickým příznakem stresu. Když jste pod tlakem, vaše tělo uvolňuje adrenalin a kortizol, což spouští reakci bojuj nebo uteč. Svaly se napínají, aby se připravily na akci. Pokud je však stres neustálý, vaše tělo nikdy nedostane pokyn k uvolnění.
Můžete si všimnout, že vás začíná bolet hlava, v noci vás svírá čelist nebo vás neustále bolí záda, i když jste nedělali nic fyzicky náročného. Nejsou to jen drobné nepříjemnosti. Jsou to zprávy: vaše tělo se zaseklo v obranném režimu.
Co dělat?
Prvním krokem je uvědomění. Zkontrolujte své tělo alespoň dvakrát denně. Jsou vaše ramena až po uši? Zatínáte zuby nebo pěsti? Zastavte se a třikrát se zhluboka a vědomě nadechněte a postupně uvolněte každou oblast. Pomáhá také jemný pohyb – protahování, jóga nebo dokonce procházka mohou váš nervový systém převést z režimu stresu do režimu odpočinku.
2. Trávicí problémy, které se zdají být náhodné
Cítili jste někdy před velkou prezentací „motýly“ v žaludku? Nebo vás přešla chuť k jídlu během těžkého období v práci? To není vaše představivost. Střeva a mozek jsou přímo propojeny prostřednictvím bloudivého nervu. Ve skutečnosti jsou střeva někdy nazývána vaším „druhým mozkem“.
Stres může způsobit, že se váš trávicí systém nepředvídatelně zpomalí nebo zrychlí. Můžete pociťovat nadýmání, zácpu, průjem nebo nevolnost bez jasné zdravotní příčiny. Tyto příznaky jsou často mylně přisuzovány stravě nebo nemoci, zatímco skutečným viníkem je stres.
Co dělat?
Věnujte pozornost tomu, kdy se příznaky objeví. Je to vždy během určitého setkání, v určitou denní dobu nebo po určitém rozhovoru? Zvládání stresu zde není jen o jídle – jde o podporu nervového systému. Pomoci může uvědomělé stravování (žádné scrollování nebo práce při jídle), udržování hydratace a zařazení probiotik nebo fermentovaných potravin. Ještě důležitější je však podívat se, jaké vnější tlaky mohou způsobovat vnitřní chaos.
3. Spánek, který nepůsobí regeneračně
Jste vyčerpaní, ale vaše mysl nechce vypnout. Nebo spíte osm hodin a stejně se probudíte s pocitem, že jste uběhli maraton. Špatný spánek je příčinou i důsledkem stresu. Vytváří začarovaný kruh – vaše tělo je unavené, což vás nutí více reagovat na stres, který spánek ještě více narušuje.
Někdy se stres ve spánku projevuje jako převalování a otáčení. Jindy se zase probouzí uprostřed noci s myšlenkami, které se honí hlavou. I živé sny nebo noční můry mohou být varovným signálem.
Co dělat?
Zavedete si postup pro uklidnění, který vašemu mozku řekne: „Je čas odpočinout si.“ To může znamenat, že hodinu před spaním odložíte telefon, ztlumíte světla nebo si zapíšete starosti do deníku, aby vás nepronásledovaly do snů. Pokud problémy se spánkem přetrvávají, je to znamení, že je třeba prozkoumat hlubší stresové vzorce – ne jen si dát melatonin a doufat v nejlepší.
4. Podrážděnost, výkyvy nálad a duševní mlha
Vyjedeš na kolegu. Zapomeneš, proč jsi vešel do místnosti. V jednu chvíli se cítíte otupělí a v další zdrcení. To nejsou jen osobnostní zvláštnosti nebo příznaky stárnutí. Často jde o reakce na stres. Když je váš mozek v přetlaku, vaše emoční regulace dostává zabrat. Můžete se cítit snadno frustrovaní, přecitlivělí nebo duševně roztěkaní. Není to proto, že byste byli slabí – je to proto, že váš nervový systém je přetížený.
Co dělat?
Snažte se přejít od posuzování ke zvědavosti. Místo toho, abyste přemýšleli: „Co je se mnou špatně?“, se ptejte: „Co se mi mé tělo snaží říct?“. Během dne si nacvičte mini-resetové momenty – vyjděte na pět minut ven, zavřete oči, zhluboka dýchejte nebo dělejte něco, co ve vás vyvolá pozitivní emoce (například poslech oblíbené písničky nebo pohlazení psa). Tyto malé přestávky pomáhají resetovat vaši reakci na stres.
5. Chutě a změny chuti k jídlu
Stres nezabíjí jen chuť k jídlu – může ji také zvyšovat. Zejména na cukr, kofein a slané sacharidy. Je to proto, že tyto potraviny vyvolávají krátkodobý náraz dopaminu, díky kterému se dočasně cítíte lépe. Zároveň však zvyšují hladinu cukru v krvi, což vede k poklesu, který prohlubuje podrážděnost a únavu. Na druhou stranu někteří lidé ve stresu ztrácejí zájem o jídlo úplně, vynechávají jídlo nebo zapomínají jíst. Ani jeden z těchto extrémů není užitečný.
Co dělat?
Jídlo považujte za součást svého souboru nástrojů pro zvládání stresu. Snažte se připravovat vyvážená jídla, která obsahují bílkoviny, komplexní sacharidy a zdravé tuky – i když jsou jednoduchá. Jídlo v pravidelných intervalech může stabilizovat náladu a energii, což usnadní zvládání každodenních stresorů. Dávejte si pozor zejména v obdobích zvýšeného stresu – to není čas na rychlou dietu nebo vynechávání jídla.
6. Zvýšená nemocnost nebo pomalé uzdravování
Stres oslabuje imunitní systém. Proto lidé často onemocní hned po dokončení velkého projektu nebo během stresové rodinné situace. Pokud si všimnete, že jste častěji nachlazení nebo že se vám drobná zranění či kožní onemocnění hojí déle, může být příčinou stres.
Co dělat?
Naslouchejte signálům svého těla a respektujte je. Odpočívejte, když jste unavení. Vezměte si sick days, pokud je to nutné. Podpořte svůj imunitní systém spánkem, hydratací a potravinami bohatými na vitamíny – nezapomínejte však ani na emoční imunitní systém. Promluvte si s někým, ať už je to přítel, terapeut nebo podpůrná skupina. Uzdravení není jen fyzické – je to i psychické.
Proč tyto signály ignorujeme (a proč bychom neměli)
Mnozí z nás si stres znormalizovali do té míry, že si ho všimnou, až když narazí na zeď. Částečně je to způsobeno kulturně – učíme se, že být zaneprázdněný je ctnost a že dělat si přestávky je lenost. Je to určitá pýcha, když se snažíme překonat vyčerpání nebo říkáme, že jsme „v pohodě“, i když tomu tak zjevně není.
Stres se však kumuluje. Narůstá pomalu, vrstvu po vrstvě, až začne narušovat vše – vztahy, pracovní výkonnost, dokonce i náš pocit identity. Naučit se číst signály svého těla není slabost. Je to moudrost.
Stres není něco, co je třeba odstranit – je to součást lidského bytí. Chronický, nekontrolovaný stres má však skutečné následky a vaše tělo to pozná dříve než vaše mysl.
Když se naučíte dekódovat signály svého těla o stresu, přestanete reagovat slepě a začnete reagovat záměrně. Získáte zpět kontrolu nad svou fyzickou a emocionální pohodou. A co je možná nejdůležitější, začnete znovu získávat důvěru k nejdůležitějšímu spojenci, kterého máte: k sobě samým.
ZDROJ: https://thinkhealthcare.org/decoding-the-mind-and-bodys-stress-signals/
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: RDNE Stock project: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/osoba-zena-osamely-problem-5542968/
